okolí 

Bozkovské jeskyně

Jediné dolomitové jeskyně v Čechách ve svahu Vápenice u Bozkova nedaleko Semil. Jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin. Některé dutiny jsou vyplněny krápníkovou výzdobou. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní jezírka s průzračnou modrozelenou vodou.

Pěší turistika

Krkonoše jsou přímo rájem pro pěší turistiku. Ten, kdo zvládne kamenité pěšiny a překoná dlouhá stoupání, bude odměněn nádhernými výhledy do kraje. Kdo ucítí vítr na tváři a nechá se kochat panoramaty, rychle pochopí, proč je toto místo tak výjimečné.

Pěší turistika má zde dlouholetou tradici. Již Goethe putoval na Sněžku (1602 m) za východem slunce. Turistické trasy jsou dobře vyznačeny a rozlišeny různými barvami (červená, modrá, žlutá a zelená). Proto je také orientace i pro návštěvníky, kteří jsou zde poprvé, s turistickou mapou jednoduchá. Pokud neradi šlapete do kopce můžete využít lanové dráhy. Návštěvu sousedního Polska Vám umožní hraniční přechody pro pěší.

Jedním z nezapomenutelných výletů je Krakonošova cesta...

Krakonošova cesta

Vítkovice Parkoviště Horní Mísečky - Harrachov Informační středisko KRNAP

Krakonoš patří k bájným bytostem, jež v představách našich předků rozhodovaly o osudech krkonošské přírody i lidí, kteří ji osídlili. Půjdeme po jeho cestě a tak budeme mít dostatek příležitostí seznámit se s jeho horským královstvím.
Začátek trasy je na enklávě Horních Míseček, jejíž osídlení, pravděpodobně spjaté s těžbou rud, je uváděno již v 17. století (1642). Dnes je to známé sportovní středisko sjezdového a běžeckého lyžování. První stovky metrů vedou po pohodlné Masarykově horské silnici, ze které odbočíme na zeleně značenou turistickou stezku, která nese název Krakonošova cesta (do roku 1920 to byla Jubilejní cesta Františka Josefa).
Z počátku vede lesními porosty na jihozápadních svazích Krkonoše. Přibližně na polovině cesty do Kotelních jam se po levé straně nachází zpola zarostlá luční enkláva, na které již od r. 1708 stála Kotelská bouda. Byla jednou z prvních horských hospodářských usedlostí v západních Krkonoších. Vyhořela a zanikla v r. 1910. Asi po 1,5 kilometru pohodlné chůze se kulisa starých horských smrků před námi rozestoupí a staneme tváří v tvář divoké scenérii ledovcového karu Velké Kotelní jámy.
Při pohledu zpátky do Kotelních jam určitě upoutají pozornost dva nápadné útvary nad skalními plotnami Velké Kotelní jámy. Jeden je přirozený - skalní výchoz (tor) Harrachových kamenů (1424 m n.m.), druhý je umělý - kamenná mohyla Hanče a Vrbaty, upomínající na tragický příběh dvou lyžařů. Ti našli nedaleko odtud smrt při sněhové bouři během mezinárodních lyžařských závodů v r. 1913.
Po jihozápadních svazích Kotle, nejnápadnější západokrkonošské hory (1435 m n.m.), probíhá Krakonošova cesta až k bezlesé enklávě Dvoraček, která byla v minulých staletích centrem hospodářského dění v západních Krkonoších. Současná bouda Dvoračka je pamětníkem dávných dob slávy budního hospodářství v západních Krkonoších a přesto, že kolorit okolních luk už neoživují pasoucí se krávy, stojí za to zastavit se zde na krátké občerstvení a potěšit se pohledem na to, jak vypadal začátkem století klasický dřevěný inteiér horské boudy. Za povšimnutí však stojí i pestře kvetoucí horské louky (arniky, náholníky, sasanky, hořce, kakosty, lepnice a další rostliny) v okolí Krakonošovy cesty. Ta prochází enklávou Dvoraček a pozvolna sestupuje jihozápadními svahy Lysé hory. Kříží přitom čtyři sjezdové lyžařské tratě, které vedou zpod vrcholu Lysé hory směrem do údolí Rokytnice nad Jizerou.
Z těchto míst se nabízejí nádherné výhledy především na Rokytnici nad Jizerou. Při dobré viditelnosti se však odtud otevírá i panoramatický výhled od Ještědu a Jizerských hor, přes Vysocko, Český ráj, až po hřeben Zvičiny u Dvora Králové. Po příchodu na křižovatku turistických cest Ručičky se Krakonošova cesta stáčí a po 4 kilometrech chůze lesními porosty v pěkném údolí Ryzího (dříve Sejfského) potoka se před námi otevře další bezlesá enkláva s rázovitou zástavbou horských roubenek. Mnohé z nich však již bohužel utrpěly nevkusnými architektonickými úpravami.
Došli jsme do osady Rýžoviště, založené již ve 14. století jako první část dnešního Harrachova. Po pohodlné silničce se kolem skalního hřebínku Skalní stěna dostneme až do Harrachova, původně sklářské a hornické osady, dnes centra letní a zimní turistiky a sportů v západních Krkonoších.

Délka: 12.5 km Převýšení: 520 m Maximální výška: 1140 m Minimální výška: 700 m

Cyklistika

Kolo je jedinečný prostředek, jak poznat jedinečnou horskou a podhorskou krajinu. Čekají na vás stovky kilometrů vhodných cest od pohodlnějších okruhů v Podkrkonoší až po technicky a fyzicky náročnější túry v horách. Každý si tu najde to svoje.

Máte-li rádi kopcovitou krajinu s občasnými stoupáními a dlouhými sjezdy, nezapomenutelnými výhledy a krásnou přírodou, jsou Krkonoše a jejich cyklotrasy právě pro vás.

Běžky

Pro milovníky běžeckého lyžování je v Krkonoších připraveno přes 550 km strojně udržovaných a velmi dobře značených lyžařských běžeckých cest.

Mnoho lyžařských tras navazuje na Krkonošskou lyžařskou magistrálu, která vede ze západní části Krkonoš, z Harrachova, přes Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Malou Úpu na východ do Žacléře. Tato běžecká trasa je po většině své délky vhodná jak pro klasické lyžování, tak pro bruslení. Při lyžařské túře můžete také navštívit polskou část Krkonoš a to díky několika hraničním přechodům vhodných pro lyžaře.

Skiareál ALDROV

Rozhledny

Kamenná rozhledna Žalý je jedinná v Krkonoších. Rozhlednu Žalý nechal vystavět v roce 1892 hrabě Jan Harrach, z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.

Farma Hucul

Ekologická farma s chovem huculských koní, horského skotu a koz, nabízí vyjížďky a výuku jízdy na koních, včetně vodění dětí.

Často používané výrazy:
Aldrov, Sněžka, Kotel, výlety, pěší turistika, Krkonoše, cyklistika, jeskyně, rozhledny, koně, jízda na koních, vyjížďky na koních